Žakulda slaví

Dvanáctého srpna je den, kdy slavíme s naší zlatou  Bertičkou úžasné třetí narozeniny.

Koupila jsem ji 17. prosince 2008 Jako malou pipinu. Prodavačka si na ni brala rukavice, ale já ji nastavila ruku a řekla nastup a Berti nastoupila a bez štípnutí. Od té doby je nedílnou součástí mého života.

Bylo nám spolu moc fajn až do 8.3.2009. To byl moc špatný den. Přišel výsledek testu, který potvrdil její smrtelnou chorobu (cirkovirozu).

Každý pohled na ni hrozně bolel. Každé slovíčko a že jich bylo, mě vhánělo slzy do očí. Specialisté v Brně radili utratit, že do roka nedožije. Ale pro nás začal boj se zákeřným virem.

Všechno co patřilo papouškům jsem spálila a ostatní důkladně dezinfikovala. Koupila jsem germicidní lampu a tou dezinfikovala místnosti. Vlasy jsem si ostříhaja na ježuru a při každém přechodu od jednoho papouška ke druhému, jsem  se převlékala a umývala si vlasy i několikrát denně v dezinfekci.  Papouškům jsem dávala větší dávky vitamínů a hlavně imunoglukan, který jsem později nahradila Beta glukanem. Ten jsem jim dávala ráno i večer. Při tom všem  jsem stále doufala, že se nám tomu povede odolat. Paní Marta Bartlová mě dávala naději, že se může stát, že papouškův organismus  virovému onemocnění ubrání a stane se imunní.

Slavila jsem s Berti  každý den i  měsíc. Pak rok, dva a nyní si už nemoc nepřipouštím.  Avšak pokaždé, když jde žakulda ven na svůj strom, vždycky pozoruji, jestli se jí nezabarvují pírka do červena.

Jsem ráda, že je s náma a že jí to stále kecá.Vypadá krásně, jen nemůže létat od špatně zastřižených letek .

Tak   BERTIČKO,  přeji Ti hodně, hodně sil, ať můžeme být ještě dlouho spolu.

Ať máš pořád takový elán nás bavit.

A být šťastná žakulda.