Jetik a Rachelka

V jednom z  komentářů na můj článek kdosi napsal “ že se nás náš pes bojí“.

Mám Jeta již dost dlouho na to abych poznala co zrovna cítí.

Jsme spolu stále  od loňského října s výjimkou mého týdenního pobytu v nemocnici. Ve dne i v noci. Chodíme společně na výlety. Beru ho všude tam, kam psi mohou chodit a nikde se nechová zle. Moc rád jezdí k paní doktorce Janičce na veterinu. Třeba jen tak za ni kouknout a když má zrovna volno je šťastný a rád se  od ní nechá mazlit. To, že jiní pejskové se tam bojí  s Jetikem neznám. Doslova vyletí z auta  a hned je v obchodě.  Rád jezdil i za Haničkou do zverimexu, ale ta se vdala do Liberce a tak má Jetik  po kamarádce.

Ráda s ním sedávám na schodech do zahrady. Rachelka prozkoumává okolí a já si udělám kafíčko a koukám na rybky v jezírku. V tu chvíli,  Jetik přijde a sedne si vedle mě. Hladím ho po jeho krásné hlavě a on ani  neuhne. Říkám mu, že je „náš pes“ a on se tváří, že jako rozumí.  Častokrát, když mě nebylo zrovna do smíchu přišel, sednul si a prostě tam jen byl se mnou. Je skvělej přítel. A nyní nás na schodech doplňuje i mladá Rachunka. Bude taky fajn.

Je pravda, že se Jetik zpočátku nerad hladil. Vždycky, když jsme ho chtěli pohladit, chytal nám ruce. Ne ve zlém ale chtěl si hrát. Docela nás to mrzelo ale po čase si přivyknul a nyní  je to velký mazel. Rachelka je miloučká od štěňátka. Taky je to pěkně mazaná  holčička.

Ač je Jetik krásný a je s průkazem původu chovný nebude. Má nadpočet zubů (co by za ně někdo dal) a tak ani neabsolvoval svod dorostu. Fanda mu vždycky s úsměvem  říká,  ať si z toho nic nedělá, že tam taky posuzují tací,  kteří třeba zuby nemají a vůbec nejsou hezký. A určitě by neměli být chovní.  A Jetik se tváří velmi vážně.

Zprvu nás to mrzelo, protože je tak krásný. Dost lidí nám radilo nechat mu zub vytrhnout a pak absolvovat  svod, že se to běžně dělá. Oba bělouše máme jen pro radost a dělat podvody nebudem. A kdyby Rachel měla někdy štěňátka, ( s Jetem nikdy, Jetův děda je Rachelčin taťka)  těžko by se našel pro ně v našich očích vhodný majitel.  Bylo by pro nás hodně těžké je někomu nechat. Proto ani s Rachelkou nepůjdeme na bonitaci.

Zůstaneme jen u našich dvou krásných běloušů a ve společnosti pudliček, papoušků a kočičáků.