Články

Jerry je doma

Ráno 16.6. jsem psala paní chovatelce, kdy si budeme moct vzít Charliho. Dohodly jsme se na sobotě odpoledne.
Ve 14.30 jsme přijeli do Víchové a po chvilce nezbytného co a jak jsme se vydali i s naším super mini Charlím domů.
Bylo krásné počasí. A na nás doma čekal Filda s psí osádkou.
Maličký se vůbec nebál a hned vrtěl ocáskem. Jetik ještě neměl tu čest vidět z blízka tak maličkého pejsánka. Ráchelka se ho nepatrně bála. Což je u ní k její odtažité a nedůvěřivé povaze normální. Nejlépe se s ním přivítala Jessinka. Čímž mě překvapila. Domnívala jsem se, že bude žárlit. Ale ne. Peggy ho snad ani nezaregistrovala, nebo jako by byl náš kdoví jak dlouho.
S Filipek jsme se domlouvali, že jméno Charli na takového drobečka nám moc nejde. Je to akční neposeda na kterého by se hodilo třeba Jerry, Jeremy. A protože naše Rachelka má také víc jmen, bude náš prcek

🙂 Jeremy Charli 🙂

Po uvítacím horkém odpoledni jsme si v podvečer sedli na balkón. Tam jsou krásné západy slunce. A když do toho přiletí rorýsi se svým hvízdáním je to nádhera. Balzám na nervičky.
Začalo se mračit a tak jsem, ještě než začne pršet, odnesla Jerryho na travičku.
Blížila se bouřka. Jessinka byla úplně klidná a mimi taky.
Večer jsme spali tak, že bílousci měli ustláno v kuchyni a já s pudlíčkama v obýváku. Měla jsem strach aby ho třeba nezalehli.Dala jsem si pelíšek vedle postele a když mrňousek zakňoural a chtěl za mnou, dala jsem do pelíšku ruku a po chvilce už spinkal.
Za noc byl třikrát venku udělat loužičku.
Jessinka spala jako vždy se mnou a chodila malého kontrolovat.
Přivedli jsme ji kamaráda, který ji padnul do oka a je moc pěkný.
Moc jim to spolu sluší. Tak od teď máme pár krásných běloušků i pudlíků.
Přeju jim a hlavně Jessince dlouhý společný život s náma.

Comments are closed.