Moc ráda navštěvuji stránky Zsž Makov. Kde se pan Libor se svojí rodinou a přáteli s láskou pečlivě starají o handicapované tvorečky.
V areálu jsou nainstalovány kamery a tak se lidi mohou s jejich svěřenci jejich prostřednictvím s nima potěšit.
A právě díky těmto stránkám jsem se seznámila s Maruškou a její krásnou novofundlandí slečnou Miunkou.
Maruška s Miunkou rády cestují a tak Makov navštívily osobně. Jelikož nemohu na tak dlouho opustit svůj zvěřinec, jejím prostřednictvím jsem makovské pozdravila. Na oplátku jsem od paní Šejnové dostala dárečky, které mě potěšily.
Nemohla uvěřit tomu, jak jsme se spolu a vlastně s paní Pavlou, která je z Prahy na jejich stránkách seznámily. Makov pomáhá nejen tvorečkům, kteří jsou zranění. Ale spojuje lidi, kteří mají stejný zájem. A tím je příroda.
Maruška žije V Ostravě, paní Pavla v Praze a moje maličkost v Podkrkonoší.
A jelikož jsem nemohla do Maková, setkaly jsem se jinde.
Červnové záplavy , které opět spustošily zoo Praha, trochu pomohly.
Zprvu se uvažovalo, že gorilky převezou do zoo Dvůr Králové. A tak se Maruška rozhodla, že se za nima pojede podívat.
Jenže gorilky zůstaly doma. Ale Maruška již byla rozhodnutá.
V neděli 30.června byl sraz v zoo.
Poznaly jsme se hned. Drobounká slečna s krásnou fudlou se nedají přehlédnout. S Maruškou přijela i její sestra Anička.
V bezvadné náladě jsme si prošly zahradou. Projely se safaribusem a poseděly si u kafíčka.
Stále jsme si měly o čem povídat. Máme stejné zájmy a jsme v dobrém slova smyslu lehce ujeté zvířátky.
Povidalo se nám moc hezky a čas až moc rychle utíkal.
Zavolala jsem pro moje chlapce, kteří zatím trávili čas na přehradě Les království.
Děvčata mě šla vyprovodit před vstupní bránu zoo.
Rozloučily jsme se, jak bychom se znaly mnoho let.
Maruška s Aničkou a psí bodyguardkou se vrátily do kempu s tím, že po hodině se opět vrátí a projdou si zoo pěkně v klidu.
Doufám, že byl pro ně výlet stejně vydařený jako byl pro mě.
Jsem moc ráda, že jsem se díky Makovu osobně poznala s bezvadnými děvčaty. Maruškou, Aničkou a v neposlední řadě i s překrásnou psí slečnou, kterou jsem si mohla kdykoli pohladit.
Doufám, že se ještě setkáme. Roste tu pro Marušku pár běžců, které bych ji na podzim předala. 😀
Když jsem se vrátila domů, moji psí kamarádi se nemohli nabažit pachů. A tak jsem jim předala dáreček od Maruščiny maminky. Poslala našim pejskům vlastnoručně upečené psí sušenky. A opravdu podle reakce našich hafanů byly moc dobré.
Nejnovější komentáře