Nevím, ale zdá se mi, že každé léto uteče jak velká voda.
A podzim se letos přikradl snad již koncem srpna.
Dny společně trávíme co nejvíc na zahradě.
Dala jsem si za úkol přetvořit zahradu. A mám v našich čtyřnožcích velkou oporu.
Totálně jsem překopala květinový záhon. A ani prostor pod velkým smrkem, kde v zimě ptáčata najdou plná krmítka, nezůstal beze změny.
Tam jsem nasadila krásné azalky a rododendrony, které mám moc ráda. A celé zabezpečila nízkým plůtkem, proti nožkám běloušů. Celý prostor je před jejich hraním ochráněn a tak si mohou všichni nerušeně dovádět. A vlastně je to i ochrana ptáků, kteří hledají na zemi potravu.
Začátkem října, po poradě s pane Liborem ze záchranné stanice živočichů v Makově, Fanda připevnil na domeček první umělé hnízdo pro jiřičky.
A tak v dubnu budem netrpělivě vyhlížet, jestli se nějakému párečku naše nabídka bude zdát dobrou pro odchov mláďat, když o tolik hnízdeček rukou člověka, kolonie přišla. A pokud ano, budou přibývat další.
Při každé práci nás vždy provází všichni naši pejsani.
A tak je docela komické, když mladí kosíci v růžičkách čekají, až bude “ čistý vzduch “ a v klidu budou moci nerušeně hopsat zahradou a rozhazovat mulč 😉
Tak to je náš barevný podzim na zahradě. Kdyby tak šlo pěkné hřejivé sluníčko a krásně zbarvené listí uchovat co nejdéle. To by bylo něco.
Nejnovější komentáře