Články

Jarní prázdniny 2014

Snad každý školák, tak i Filip a samozřejmě i já, se těšíme na prázdniny.

Letošní jarní prázdniny byly do písmene vydařené. Snad proto, že  byly pro nás poslední.

Nejen, že nám počasí přálo. Ale bylo téměř léto. Každý den jsme se vydávali všichni tři spolu s běloušema na polední venčení. Ti nám dávali svoji radost pěkně najevo. Vždyť kdy jdou jejich lidi všichni společně ven.

Našim cílem nebylo místo, které máme rádi. Ale opačný konec vesnice. Krajina je tam stejně krásná, otevřená a s  krásným výhledem na hory. Který krásně doplňoval zpěv skřivánků nad polem.

Jetik opět po delší přestávce začal cvičit. Snad i proto, kdybychom se odhodlali nebo lépe já se rozhoupala s ním absolvovat zkoušky na canisterapii. Které by měl dělat v dubnu. No nevím, nevím.

Rachelka se věnovala aportkům a zlobení Jetika.

Ty společné chvíle byly nádherné pro nás všechny.

Ovšem jedno musím uznat. Rachel mě pěkně dostala.

Poslední den jsem se s Jetikem rozběhla. Běžel krásně u nohy a tak jsem dál zkoušela jeho pozornost mírným obloučkem. Běžel pěkně, jak to umí kluk šikovná. Jenže Rachelce se zdálo, že  asi trhá partu. Prostě jí ruplo v bedně rozlítla se za náma a podtrhla mě nohy. V ten moment jsem šla do kolen. Naštěstí noha vydržela.

Ale ten výraz v psích očích budu mít dlouho před sebou. Jet pobíhal nešťastný okolo a kňučel. Klečela jsem a chechtala se sama sobě i jemu. Jak jedna stará medvědice, která se valí na zemi vyloudí takový bezmocný výraz v psí dušičce.

To byl pátek. Sobota už přinesla pořádné ochlazení a déšť.

Ale prázdniny jsme si užili dokonale.

Reagujte

  

  

  

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>