Jessinka a všichni její sourozenci oslaví dne 14.července deset let.
Minulý týden měla na malé. Čekalo nás těžké rozhodování, zda ji nechat odstranit zubní kámen, který ji dělal velký problém. Ke všemu naše zlodějka Rachel někde ukořistila hliníkovou sponu, která se používá na uzeniny. A ještě větší zlodějka Jessi ji kořist uzmula.
Dopadlo to tak, že jí spona uvízla v zubu.
Když jsem ji stříhala, všimla jsem si boule na čelisti. Hned druhý den jsme mazali na kliniku za Janinou.
Vůbec jsem nesmlouvala a ihned kývla na termín zákroku.
Jenže do něho zbývaly tři dny. Dlouhé tři dny, kdy si promítám celý život Jessi spolu se mnou. Poslední noc jsem vůbec nespala. Naděje, že srdíčko vydrží narkózu, byla nejistá. Ostatně i zdravý s ní má někdy problém.
Ještě při obědě Fanda přidal kapku nejistoty v tom, že zatím žije a je spokojená.
Ve středu před polednem jsme s divným pocitem jeli na kliniku.
I tam jsme všichni společně s Jani probírali, jaké má Jessi vyhlídky. Jelikož bych nechtěla aby do konce života byla s bolestí zoubků, přiklonila jsem se k zákroku.
Bylo mě hrozně.
Jessinka dostala injekční narkózu a krásně usínala. V tu chvíli jsem si říkala, pokud se neprobere, bylo nám v tu chvíli fajn.
Janinka si ji po chvilce vzala a já zůstala v čekárně sama. V hlavě jsem měla zmatek. Na jiné myšlenky mě dostala sestřička, která s úsměvem otevřela dveře a přinesla mi kafíčko. Vůbec všichni na klinice se k nám chovali bezvadně. Pro naše pejsky je to ta nejlepší veterina.
Když jsem odnášela hrneček, nakoukla jsem zvědavě za Janou.
“Už to skoro dodělávám“ usmála se. A tak už jsem u Jessi zůstala. S Jani jsme probraly snad vše. Od psů po její působení v Karelii.
Jessinka se pomaloučku probouzela. A já si mezi děvčaty připadala, jak doma. Opravdu bezvadný kolektiv.
Domů jsme odjížděli před pátou hodinou. A oba s Fandem jsme byli rádi, že už to má Jessi zdárně za sebou.
Teď ještě držet palce aby nedostala embolii a bude po bolesti. Na dvorku se Jessi vycvrknula a domů jsem ji přinášela s o mnoho lepším pocitem, než s jakým jsem odcházela.
Teď ještě čekáme na balíčky. Jeden bude obsahovat Kelpu a druhý Sanicell. A budeme pečovat o zbylé zoubky a vůbec zoubky všech našich pesanů. Ale hlavně zkusíme bojovat s Jessinčinou rakovinou. Třeba se podaří ji trochu zastavit.
Snad ještě není tak pozdě.
Proto ji k desátým narozeninám přeji ještě pár krásných let spolu s náma. A věřím, že v naší smečce šťastná je.
Všichni pejsci kolem ní chodili po “ špičkách “ A v den zákroku jako by tu ani nebyli.
Moje zlatá Jessinko,
přeji Ti hodně štěstí, zdraví a hlavně, DRŽ SE !
Ať spolu mužem být ještě dlouho.
Pozdrav a přání všeho nejlepšího posílám i všem jejím sourozencům 😉
Nejnovější komentáře