Štístko Kryšpínek

K dvojici dílenských koček o které se Fanda svědomitě staral přibylo letos v létě jejich maličké kotě.

Na svět přišlo v hale pod kompresorem. Vyrůstalo na dvoře mezi auty a dokázalo bojovat o plnou mističku i s mamkou a taťkou.

Krasně si hrálo s trsy travin a poletujícím listím.

Jako jedno z mála koťat dokázalo přežít v prostředí, kde jezdilo mnoho aut. Před špatným počasím se schovávalo v pneumatikách a v dílně,  kam se dostalo pootevřeným okénkem. Spokojeně pospávalo za oknem a nabíralo sil na kartonu ze staré krabice. Až do doby,  kdy mu hódně nevyšel skok, který se mu mohl stát osudný.

Byla poslední říjnová sobota. Fanda jako každý týden odjížděl za prací. Během chvilky ale volal  co má dělat s kotětem, které vysvobodil z nádoby v které byl starý, převodový olej. Kotě v něm bylo až po krk a zoufale mňoukalo.

Když ho konečně našel a utřel, máma před nešťastníkem utíkala. Ani se jí nedivím. Z krásného chundelatého kotěte byl v tu chvíli zaolejovaný, ušpiněný tvoreček,  který za ní zoufale běhal aby mu pomohla.

A tak malý nešťastník putoval do světa. Ani se nebránil důkladné koupeli, která vůbec na olej nezabírala. Kotě stále doslova smrdělo a bylo mastné. Nezbývalo,  než proces očisty ještě dvakrát zopakovat. Do poslední koupele jsem použila trochu octa.

Kotě jsem potom důkladně opláchla a vysušila fénem. V té chvíli jsem si říkala,  že jeho dosavadní život v rušném prostředí se nyní hodil. Vůbec se nebojí hluku a fenování si doslova vychutnával.

Dostal nový pelíšek o kterém se mu do té doby ani nesnilo – umělého beránka.

K jídlu do maličké mističky dostává nejlepší granulky přímo jenom pro něho. Masové kozervičky a slaďoučká,  vlahá šlehačka, která mu může

na chviličku připomínat maminku.  Hraní s travičkou a lístečky nahradily plyšové kuličky a myšky.  Ale hlavně mamku a taťku nahradili Leonek a Tomynka.

Ti ho přátelsky přijali od první chvíle. Leonek potutelně vytušil možnost dojídání zbytků jídla. Aby se náhodou nezkazilo Protože dobroty do bříška je podle něho to nejlepší na světě.

Jen kočka,  které jsme se ujali i s kotětem na něho ošklivě útočila. A protože to se prckům nedělá,  byla odejita ven. Konečně je na svobodě po které toužila.

Její potomek Bláznopka, která snad byla šokovaná z toho, jak vůbec muže existovat něco tak malého,  vše pozorovala z půdy. Na jídlo opatrně sestupovala jako duch jen pokud kotě spalo.

Trvalo jí několik dní než se odvážila sejít dolů a pozorovat jeho hru s Leonkem a Tomčou.

Ale pro nás dvounožce je pozorování jejich her lepší než televize. Kryšpínek si užívá tunelu. Číhá na kočičí  kamarády, které ze zálohy napadá. Vše zkoumá a na vše útočí, poskakujíc při tom,  jako maličké opičátko.

Když jsem ho v dílně poprvé uviděla,  moc jsem si přála vzít si ho domů. Vím co česání potřebuje Tomynka. A ono je stejně krasné, snad ještě krásnější, než ona. Ale kluci vždycky říkali, že je s mámou šťastné a stýskalo by se jim po sobě.

Muselo si projít peklem. Ale v té smůle mělo vlastně i  velké štěstí. Kdyby do oleje spadnulo o den dýl,  nikdo by ho nezachránil, protože Fandu čekal  volný den.

To krásné kotě mám doma. Přestože je pořád cítit jako starý mechanik,  musí si myslet, že je v ráji. Ba co víc, vůbec si nestýská a jeho kočičí motóreček přede jak pravý harley