Články

Můj splněný sen

Není to tak dávno, kdy jsem sedávala u počítače a smutně prohlížela fotky hor.

Smutně proto, že jsem jako malá holka do hor nejezdila a přibývající léta a hlavně kila spojená s neduhy mi na náladě nepřidala.

Tolik jsem toužila poznat a hlavně alespoň jednou v životě se dostat na Luční boudu.

Připadala jsem si, jako bych toužila zdolat osmitisícovku.

 

Ale od začátku.

Když odešla mamka, měla jsem spoustu času. Pořídila jsem si krokoměr. Takový obyčejný a začala chodit. Z počátku to byl boj. Několik zastávek v každém byť málem kopečku a nesnesitelná bolest nohy a kyčlí.

Ručička váh se pomaloučku pohnula dolů. S každým odhozeným kilem se mi chodilo líp a líp. Petikilonetrové venčení Jouka začínalo být úžasné a postupně jsem ho prodlužovala. Za tři roky jsem z téměř devadesáti kil sestoupila na šedesát. Prodlužovali jsme si naše krásné venčení. A já si k tomu s nadšením pořídila nový krokoměr Fitbit Zip. Takový nejjednodušší.

Ten mě doprovázel do doby, než si můj syn koupil Fitbit Charge HR.

Když jsem viděla, co všechno ten šikula umí, rozhodla jsem se pro něho hned. Takže mohu říct, že mám svého osobního trenéra.

A díky němu jsem se letos 4. srpna poprvé odhodlala na „svoji“ první horu – Sněžku.

Dostala jsem pořádně zabrat. Díky snižování cholesterolu jsem brala tablety, které mi ubíraly svaly (kreatinkináza) Ale dokázala jsem to! Ovšem na svůj vysněný cíl jsem ze Sněžky jen  smutně koukala. No byla jsem blízko.

Netrvalo dlouho a já si řekla, že se tam vrátím. Tentokrát mě nedoprovázeli oba moji hoši, ale jen Filip.

Naplánovali jsme si krásný výlet.

Z Malé Úpy jsme šli okolo Jelenky.

galleryContent474304279

Cestou jsme poslouchali troubení jelenů. No zážitek nádherný. Až na to, že počasí nám vůbec nepřálo. Mlha byla, že nebylo vidět na víc než deset metrů. Ale vůbec nám to nevadilo. Vyšlapali jsme na Sněžku a z ní potom dál. Po poválovém chodníku nad rašeliništěm.

galleryContent-1174513445

A najednou jsem před sebou měla ji.

Můj vysněný cíl – Luční boudu. Hrdlo se mi sevřelo, že jsem nemohla ani promluvit a bylo mě od štěstí do breku.

DOKÁZALA JSEM TO!

I v tom nečase jsme si tam s Filipem poseděli, zakousli svačinu a obdivovali její velikost a majestát.

galleryContent-934703373

A po posilnění jsme šli dál. Čekala nás cesta do Špindlerova mlýna. Krásnou krajinou tundry ke Kozím hřbetům a od nich dolů do města.

To byl asi nejhorší úsek cesty, kterou jsme šli 28.září.

Jenže jak jsme vypravovali o našem putování Fandoj, udělal chybu. Navrhnul, že bychom spolu mohli jít znova. A já se okamžitě té myšlenky chytla.

A tak už 3 . října. jsme šli stejnou cestou na Sněžku.

galleryContent-717067214

Ale to už bylo počasí opravdu výstavní.

Na vrcholu jsem si nemohla odpustit výbornou kávu a šli jsme dál k Luční.

Tentokrát byl výhled na krásnou krajinu překrásný. Úplně jsem se do toho místa zamilovala.

Cestu zpět jsme šli po stejné trase. Ale Fanda navrhnul, jestli půjdeme ještě jednou na vrchol. To víš že je.

A tak jsme o pár hodin podruhé seděli na vrcholu Sněžky a pozorovali borce, kteří přinášeli nápoje. Konal se totiž Sherpa Cup.

Když jsem napsala pohlednice a docucala výtečnou a hlavně zaslouženou kávu, pomalu jsme se vraceli do Malé Úpy.

 

Díky náramku, který mi hrozně pomohl dostat se trochu do formy, jsem si splnila sen. Naťapala jsem víc jak tři tisíce kilometrů za rok. To ani tolik neujedu.;)

Když jdu za každého počasí a projíždí okolo auto z kterého na mě opovržlivě koukají, říkám si o co přicházejí. Co mohou vidět za krásy.

Ale jsou i řidiči, kteří při potkání mávají. Mám svoji trasu, kterou chodím a už si připadám jako její inventář.

Tak tolik o mém splněném přání.

galleryContent-519807074

Chci poděkovat oběma klukům, kteří vždycky říkali že to dokážu. Taky mě doprovázeli a od  Filipa jsem dostala dva páry krásných Fizanek.

[2] - komentáře k Můj splněný sen

  • Mirka

    Milá Jani, děkuji Ti za krásný komentář. To víš, že mi v tu chvíli bylo nádherně. Ale tak je mi vždycky, když se vyšourám nahoru. 😉 Člověk si tam připadá malinkatý a hlavně cítím takovou pokoru. Krásný pocit.

  • Jana

    Milá Mirko,splnila jsi si krásný sen,vyšlapala jsi na naší nejvyšší horu a česká země Ti ležela u nohou.?