Články

Odešla nám Peggy

5.5.2003-31.5.2016

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací, v němž svět, krom jména, sotva něco ztrácí, tu sochař k pompě smutku objednaný, říkáním hrobku zdobí bez příhany; když dílo skončí, nápis je tam vryt : ne čím byl mrtvý, ale čím měl být.

Však chudák pes, v život přítel pravý, jenž první vítá, brání bez únavy, jenž nikdy svému pánu neodvyká, proň bojuje a žije, pro něj dýchá, má po smrti být odklizen jak cár, že pro tebe prý nemá duši dar, zatím člověk, hmyz ten! tvrdí směle, že jenom jemu patří nebe celé.

Ach, člověče, ty, jehož chvíle zkosí, ponížen otroctvím a zkažen mocí, kdo zná tě dobře, odpor popadne ho, ty bídná hrstko prachu oživlého! Tvá láska smilstvo, věrnost prázdný sen, tvůj domov léčka, slovo podvod jen. Zlý od přírody, šlechtic leda rodem, ani té dobré šelmy nejsi hodem!

Vy, kdo ten prostý kámen uvidíte, jděte svou cestou, truchlit nemusíte. Já jen, kde leží, vyznačit jsem chtěl, nejlepšíítel, kterého jsem měl.

Přesto, že Peggy měla po svém tělíčku spoustu boulí, odešla nečekaně.O to víc její odchod bolí. Stále ji slyším ťapat po chodbě, když si šla pro svoji housku, které měla ráda. A potom s ní pelášila jako s kořistí do pelíšku.Taky s ní krásně uměla štěkat na kolemjdoucí.

Její krásná očka mi tolik schází a její odchod bolí.Peggy, Jozef, Kokolíno, však víš jak jsme Ti říkali,DĚKUJI….

 

 

[2] - komentáře k Odešla nám Peggy

Odpovědět na Jana Hanková Cancel reply

  

  

  

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>