Když jsme před dvěma lety s Filim společně hledali vhodného psího kamaráda, nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že si kamarádů najdeme víc.
Nechtěla jsem německého ovčáka, protože mým životem prošlo ovčáků dost. Dan, Dina Hedda a konečně Dinunka. Když si vzpomenu, jak ji opouštěla síla k životu. Je mě smutno.
Přez všechna pro i proti, jsem se nechala přemluvit.
A koupili jsme si „lásku“ Jethra.
Často si připomínáme moment, kdy jsme cestou domů od paní chovatelky zastavili na odpočívadle u dálnice. Fili vzal Jeta na proběhnout. Už tam mě ten malý suverén doslova učaroval, jak si hrdě vyšlapoval, pozorován okolím.
Jetik, jak mu říkáme, jekrásný, statný pes, který by za svoji libůstku (aport) udělal cokoli. Je to neskutečně milý přítel.
Když si přijde pro pohlazení, jsem ráda a hladím ho na hlavě i čumáčku, ale nejkrásnější jsou jeho oči, krásné, hluboké.
Když jsem byla v těžké, bezradné situaci a šla jsem si zpravit náladu, vždycky přišel jak duch, usadil se po mém boku a jen tak tam prostě byl. Ani kluk neví, jak je s ním fajn.
S příchodem jeho kamarádky jsme již o tom, co můžeme očekávat od bíloušků věděli. A tak loni jsme si přivezli maličkou nedůvěřivou, ale o to víc milou Rachelku. Další porci lásky.
Rachelka se chová bezvadně k nám, ale ostatní s odstupem pozoruje. Nijak to neřešíme, chování dostala do vínku po své mamce. Pro nás je Ráchel krásná a chcem aby společně byli naši bělouši šťastní.
Když pozoruji, jak se Jessince rychle zvětšuje boulička, nejprve jsem seděla u internetu a hledala a hledala.
Našla jsem si krásnou feninku, ale vzhledem k nemoci mojí mamky moc cestovat nemohu. A tak jsem ještě nenarozené štěňátko odřekla.
Nevím, proč mě před časem napadlo, kouknout se na inzeráty.
A byl tam. Inzerát s krásným harlekýnkem. Nezaváhala jsem ani chvilku a volala. Krasaveček byl volný. Za několik dní jsme se na něho jeli podívat.Máme to kousek cesty.
Krásná šestiletá feninka měla svoje první štěňátka. Která byla opravdu nádherná. Vše jsme domluvili a počkali si na malého pudlička.
Domů jsme si po dvou týdnech dovezli dvouměsíčního neposedu.
O setkání a chování našich psích obyvatel jsem zde již psala.
Ale žakulda Bertička byla celá nesvá. Při prvním setkání se načepýřila jak slepička. A večer zoufale lezla v kleci. Je to její normální chování při rozrušení.
Ovšem po dvou dnech už odhodlaně volala Jerrý a začala s výcvikem. Taky do svého nového slovníku začlenila nové slovíčko „pomalu“ to říkám, když Jetika chytne doma chuť na aport.
S maličkým pudličkem nám nastalo opět hlídání. Co do tlumičky jo a co ne.
Už byl s Jessinkou dvakrát v Liberci a jízda autem mu nedělá problém. Jessinka má opravdu moc šikovného kamaráda.
Když nám někdo řekne, že se láska nedá koupit, ukážu na naše psy i papoušky.
Jim vděčím za to že i přez veškerou starost, kterou mám s mámou, jsou moji kamarádi tu a vždy připraveni si hrát.
Dnes je to přesně rok, co Fili začal pro naše kamarády dělat tyto stránky.
Mám z nich radost, Fili a kdyby je mohli sledovat i naši dvou a čtyřnožci, určitě by měli radost taky. Jak je znám určitě by ještě nějakou jejich skopičinu přidali do galerie.
Tak do dalších let hodně napadů a legrační inspirace.
Fili děkuji 🙂
Nejnovější komentáře