Vítejte na stránkách věnovaným naším zvířecím kamarádům, bílým ovčákům Jethrovi a Rachel, pudlíkům Peggy, Jessie, Jerrymu a Joeovi, papouškům Bertičce, Lepimu, Ádě a čičinám Leonovi, Tommině, Bláznopce, Kryšpínovi a Lídě.
—————————
White SunVítejte na stránkách věnovaným naším zvířecím kamarádům, bílým ovčákům Jethrovi a Rachel, pudlíkům Peggy, Jessie, Jerrymu a Joeovi, papouškům Bertičce, Lepimu, Ádě a čičinám Leonovi, Tommině, Bláznopce, Kryšpínovi a Lídě. ————————— [146] - komentáře k White SunOdpovědět na mirka Cancel replyYou must be logged in to post a comment. |
||
Copyright © 2011-2024 WhiteSun - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa 68 dotazů.0,726 sekund. |
A máme tady vlaštovičky 🙂
chudinky jsou tu dříve, než loni.
Přejme jim dobrý rok. Ať zdárně vyvedou svá mláďata.
Dnes jsem Jessince koupila místo detoxu sypaného, kapičky.
Dog detoxication cure ji vůbec nechutnal.
Kapičky Toxisan nakapu na masíčko a bez problému vše slupne.
Snad jí apetit vydrží. 🙂
V pondělí byl opět den stvořený na toulání.
Filda se nenechal přemlouvat a tak jsme se vydali na naš okruh. Tentokrát nás doprovázela Jessinka.
Bílusové doma hlídali.
Protože se nám ťapalo pěkně, trasu jsme si protáhli o pár kroků dal. 🙂 od Kamínky jsme nešli dolů okolo bývalého vodotrysku, ale vzali jsme to dál až na Čikváska.
Naskýtal se nám nádherný výhled na ještě zasněžené Krkonoše. S kopečkama pod náma to byla pastva pro oči.
A balzám na nervičky.
Od Čikvásek jsme seběhli, ale opravdu doslova 😀 dolů lesem, kde se říká v Kobylíku
Po krásně upravené cestě jsme vyšli na křižovatce silnic, kde se říká u Hlubučků.
A protože Fanda frčel z Lomnice, tak jsme si ho na poslední kilometr cesty stopli.
Bylo to fajn odpoledne. Počasí príma co si víc přát.
Dnešní krásné prosluněné odpoledne, jsme v doprovodu Jetika a Rachel prošli naši oblíbenou trasu z Kundratic směrem na Valdice .
Od křížku jsme se pustili kousek po cestě a po chvilce uhnuli do polí.
Bylo nádherně a dokonce nám nad hlavou už zpíval skřivánek.
Miluju jejich zpěv. Vždycky si vzpomenu na moji babičku. Chodila jsem s ní do nedalekého Stružince, odkud pocházela a nad námi cestou mezi políčkama se třepetali skřivánci.
Jsou pro mě střípkem vzpomínek.
Zastavili jsme se a sledovali jeho konzert. Fili nafotil několik snímků na nová panorama našich stránek.
Pak jsme se vydali až nahoru k posedu. Odtud byl krásný výhled na hory.
Chvíli jsme pozorovali tři káňata, která bravurně využívala teplé proudy k jejich ladnému letu.
Jetik s Rachelkou se s nadšením věnovali spoustě pachú.
Při zpáteční cestě se Jetik důležitě podepisoval u jednoho z kůlků, lemujících cestu mezi lukama. Pozorujíc přitom mraky ani nezaregistroval srnce, který nám přeběhl přez cestu.
Teprve když došel k místu, kde srnec běžel, zavětřil.
Ale to bylo vše. Své pudy asi nechal doma 😀
Při zpáteční cestě jsme si ještě chvilku poseděli na nové lavičce u křížku a pozorovali okolní krajinu v které již vládne jaro.
Dnešní den byl tak nádherný a všem nám bylo príma.
Hrdličky si jako každý rok buduji hnízdo na stříbrném smrčku. Rachelka jejich snaženi bedlivě sleduje.
To bude radosti až vyvedou mladé.